Jdi na obsah Jdi na menu
 


ZO chovatelů ušlechtilých koček ČSCH v Mladé Boleslavi

7. 2. 2009

 

 

V roce 1989 se  ve studeném listopadovém sobotním dni konala  v Mladé Boleslavi   Propagační výstava ušlechtilých koček, kterou tehdy pořádali chovatelé z Prahy a Mělníka. Výstavní hala Areálu chovatelů na Krásné louce praskala ve švech a davy diváků proudily a proudily.  Tato výstava se stala  signálem k založení ZO chovatelů ušlechtilých koček ČSCH v Ml. Boleslavi.

 

   Dnes tento areál patří organizaci Interdog Bohemia, členu FCI. V Interdogu máme stále mnoho přátel, od nichž jsme se mnohé naučili. A někteří z nás léta pomáhali a pomáhají při přípravě i vlastním průběhu Klubových, Oblastních , Národních a Mezinárodních výstav. Boleslavské Mezinárodky patří k největším v republice s neuvěřitelnou účastí přes 3000 psů ve dvou výstavních dnech. Dostali jsme tedy dobrou školu.

 

  V roce 1990 již členové ZO ČSCH připravili 1. Speciální výstavu ušlechtilých koček. Výstavy tohoto typu se již nepořádají, ale pro mladší chovatele je třeba vysvětlení, že to byly výstavy nižšího stupně než národní. Tato výstava se konala opět ve staré výstavní hale. Všichni dřeli 14 dní jako koně, halu bylo třeba zamést, umýt. V oné době bylo pro tento účel nejmodernější technikou obyčejné koště. Ještě dnes mě starší chovatelé škádlí průpovídkou, kterou jsem tehdy v zápalu práce pronesla : „A předsedo, máme to posypat hoblinama?“ Kdo tuto dobu nezažil, nepochopí.

  Po úklidu haly došlo na drhnutí králičích klecí, mnohdy posetých malými úhlednými bobečky. Chloraminem jsme rozhodně nešetřili. Náš předseda, J. Krouský, běhal oko výstavy, jako kolem dítěte. Všechno muselo být absolutně perfektní.  S panem Pospíšilem a Kratochvílem vyrobili zástěny s emblémy koček. Hala vypadal skvostně.

  My ženské jsme se také nechtěly nechat zahanbit, a tak paní Žáčková přinesla recept na báječné preclíky, na které jsme zadělali v kuchyni Areálu z 5 kg mouky – a pekly, pekly, dokud nebyl naplněn obrovský prádelní koš.

  Na den výstavy si pamatuji tak živě, jako by se konala včera. Byly to chovatelské Vánoce, svátek svátků. Vedle nás v kleci se choulila malá birmička. Tehdy byla na výstavě velikou raritou a vzácností. Většinou jsme všichni chovali peršanky a až v roce 1991 k nám přibyla první mainská mývalí kočička. Birmě byla tak strašná zima, že ani nevylézala z pelíšku. Výstava se konala v půli září a v hale nelze topit. Naše peršanka Niki měla upletený svetříček, tak jsme ho birmičce věnovali, aby jí bylo líp.

  Na výstavě se sešli skvělí lidé, atmosféra byla nádherná. Bylo vystaveno okolo 100 zvířat.

Samozřejmě výstavy následovaly i v letech 1991 a 1992. Jak to však již bývá, nadšení pomalu vyprchalo a nakonec ZO v Mladé Boleslavi zanikla. Skupina našich chovatelů odešla v roce 1992, kdy jsme kvůli členství v nově založeném Bohemia Cat Clubu byli dáni vedením SCHK na černou listinu. Než bychom ukončili své členství v BCC, raději jsme dobrovolně odešli, přátelství s kolegy z Intergdogu  navzdory tomuto „zásahu s hůry“  přetrvala.

Byla to krásná doba, díky níž mnozí z nás nastoupili cestu chovatelství a vytrvali. Bylo úžasné BÝT PŘI TOM.

 

NCHK - 10 let, D. Hypšová