Jdi na obsah Jdi na menu
 


Původ Mainských mývalích koček

25. 4. 2009

    Mainské mývalí kočky patří k nejstarším přírodním plemenům v Severní Americe. Jsou pokládány za „státní“ kočku státu Maine, který se nachází na východním pobřeží USA.

 Původně byly Mainskými kočkami nazývány pouze tzv. brown tabbies – podle dnešního názvosloví black tabbies – černě tygrované nebo mramorované. Kočky jiných zbarvení byly označovány jako Maine Shags (mainské chundelaté).

  V 17. a 18. století připluly v průběhu osídlování Nové Anglie  s prvními přistěhovalci  také kočky z celé Evropy. Protože klima státu Maine je velmi drsné, pouze nejodolnější jedinci přežili třeskuté zimy. Díky přírodní selekci se Mainské kočky vyvinuly ve velké, robustní kočky s hustou srstí odpuzující vodu a silnou konstitucí.

  K původu plemene se váže mnoho velmi fantastických příběhů, které ovšem, samozřejmě, patří do říše legend a bájí. Jednou z nejznámějších je, že Mainské mývalí kočky jsou potomky z páření domácích koček a medvídků mývalů. Další příběh hovoří o tom, že kočky dostaly své jméno podle lodního kapitána Coona, který byl zodpovědný za to, že byly kočky dopraveny na pobřeží státu Maine či dokonce, že se jedná o potomky koček královny Marie Antoinetty, která chtěla uprchnout z Francie v době Velké Francouzské Revoluce a jako předvoj do nového domova ve Wiscassetu, ve státě Maine poslala své milované kočky. Jak známo z historie, už za nimi nikdy sama nedoplula.

  První literárně doložená zmínka  o mainských mývalích kočkách pochází z roku 1864, kdy je zmiňován Mainský mývalí kocour Captain Jenks of the Horse Marines. Mainské kočky byly také prvními kočkami soutěžícími na výstavách v Bostonu a New Yorku. Kočička brown tabby jménem Cosie se stala nejlepší kočkou na výstavě v roce 1895 v Madison Square Garden.

Popularita Mainských mývalích koček však měla mezi chovateli na počátku 20. století krátké trvání. Zastínily je totiž huňatější a impozantnější perské kočky. Přestože Mainské mývalí kočky byly v Nové Anglii stále velice oblíbené, k renesanci jejich obliby došlo až v 50. letech 20. století. V roce 1968 šest nadšených chovatelů založilo Maine Coon Breeders and Fanciers Association (MCBFA), aby uchovalo a ochránilo toto plemeno. Dnes má MCBFA přes 1000 členů a 200 chovatelů. Do roku 1980 uznaly toto plemeno všechny plemenné knihy.

   Historie plánovaného chovu je tedy poměrně nedávná. Chovatelé se snaží zachovat přírodní vzhled plemene, zachovat mohutnost a robustnost plemene. Ideální Mainská kočka je silná, a zdravá.

Většina současných chovatelů  je přesvědčena, že Mainské mývalí kočky vznikly přirozeným výběrem, kdy se spolu křížily původní krátkosrsté domácí kočky a zámořské dlouhosrsté, možná i kočky angorského typu dovezené do Nové Anglie námořníky či dlouhosrsté dovezené Vikingy. Maine Cooni jsou vzhledem velmi podobní Norským lesním kočkám a kočkám Sibiřským. Toto může být přičítáno podobné evoluci- vzhledu nepříbuzných druhů při podobném životním prostředí, vybraném pro podobné charakteristiky a výsledkem jsou podobná zvířata.

U MCO se poměrně často setkáváme se spinální svalovou dystrofií, HCM a zvláště u amerických linií též s polydaktylií.

 

Fotografie předků mainských mývalích koček lze nalézt v databázi PawPeds

 

Náhledy fotografií ze složky Mainské mývalí kočky v NCHK

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA