Jdi na obsah Jdi na menu
 


Balinesky v chovu Ragdollů

7. 2. 2009

 

 

Raggedy Ann Kyoto a Raggedy Ann Tiki byl registrováni  jako Ragdollové  30. prosince 1966 v National Cat Fanciers Association  (NCFA).  Ann Bakerová je uvedena jak jako chovatel, tak  jako majitel. Ve stejný den byli registrováni Daddy Warbucks a Raggedy Ann  Fugianna , přičemž Merle Pennelsová byla uvedena jako  chovatelka a Ann Bakerová jako majitelka.

 

Na začátku chovu  bylo maximálně důležité udržet inbreeding na minimální hodnotě a dále rozšiřovat genpool.  I z tohoto důvodu byly vytvořeny „dark a light side“. Uvádí se, že právě pářením dark x light side bylo dosaženo lepších vrhů.  Z genetické karty či porovnáním průkazů původoů prvních ragdollů můžeme vidět, že se takto nepostupovalo vždy. V některých liniích se v prvnívh dvou generacích vyskytují pouze zvířata dark side či light side.  Ann Bakerová  uváděla, že potomci light side mají delší nosy a delší špičaté uši podobné  balineskám. Dospělí jednici  dark side podle sdělení A. Bakerové  připomínají  Himalájskou kočku (perská s odznaky), mají širší obličej, kratší uši, podsaditou stavbu těla. Jiné zase měly vypadat  jako  Posvátné Birmy  a 7. generace Ragdollů celá vypadala jako Kyto. Toto jsou archetypy, k nimž se plemeno  stále vrací.

 

Jako společníci a mazlíčci byli údajně vhodnější ragdollové light side. Raggedy Ann Fugianna a Buckwheat neměly stejné otce. Lišily se tedy v 50 % svých genů. Anne Bakerová byla přesvědčena, že pouze spojení dark a light side vytvoří toho pravého Ragdolla.

 

Otázkou zůstává, jak je možné, že se v chovu již v roce 1969 objevují lilová zvířata. Prvním lilovým Ragdollem byl Thumper Jr. narozený 27. 4. 1969.  Došlo tedy k chybnému zapsání barvy, nebo součinnost barmské a siamské alely zapříčinila nejasnou barvu potomstva? Zdá se, že odpověď je třeba hledat jinde. A to i přes ujišťování Ann Bakerové že  modrá a lilová zvířata  získala zpětným pářením s původní matkou.

 

 V době, kdy Ann pracovala na vytvoření plemene Ragdoll, chovala černé Peršany a lilové Balinesky s hlavou ve tvaru jablka. Podle historie plemene uváděné RFCI  vypráví Ann ve dvou dopisech poslaných  Blanche Hermanové o svém experimentálním lilovém programu za použití svého Balineského kocoura, kterého spářila s kočičkami Ragdollů. Jejich samičí potomstvo poté opět pářila s kocoury Ragdollů. . Později Ann  Blanche tvrdila, že někdo ukradl všechny její lilové Balinesky, protože si myslel, že jsou to Ragdollové. Ann uvedla, že 95 %  koťat z lilového experimentálního programu, který chovala, se narodilo  se zálomky na ocasech. V dopise žádala Blanche, aby  nikomu neříkala o jejím outcrossovém programu na lilovou barvu. Patrně si uvědomovala, že lilová by byla „extrémní light side“ .Kam se poděli předci lilových Ragdollů není známo.

 

Zdá se, že tato informace by mohla vysvětlovat tvar těla včetně ploché lebky mezi ušima v určitých liniích Ragdollů a hlubokou modrou barvu oka. Mohl by i vysvětlovat zálomky a deformace na posledních ocasních obratlích, s nimiž jsme se setkávali u Berberisů, stejně jako strukturu jejich srsti a jemnost kostry. Některé modernější linie Ragdollů již postrádají některý z těchto charakteristických znaků, zejména pak ploché místo na vrcholu lebky, pro staré linie Ragdollů tak typické.